Britský státník terčem nespokojených žen
David Lloyd George s doprovodem kráčí od pavilonu Křížového pramene.
Zdroj: Světozor: světová kronika současná slovem i obrazem, z 30. srpna 1912, Praha: J. Otto.
V neděli 11. srpna 1912 se v mariánskolázeňském hotelu Hvězda ubytoval britský ministr financí David Lloyd George (1863-1945). Jednalo se o vlivného politika velšského původu, který se poté v náročném období první světové války ujal funkce premiéra Spojeného království. Do západočeského lázeňského města s ním z Londýna přicestoval také generální prokurátor Sir Rufus Isaacs se svou manželkou a synem. Ačkoliv zdejší prostředí většinou poskytovalo návštěvníkům především klid a uvolnění, britský ministr tehdy zažíval poměrně perné okamžiky.
David Lloyd George a Rufus Daniel Isaacs s rodinou v seznamu lázeňských hostů z roku 1912 (Porta fontium).
David Lloyd George měl v Mariánských Lázních chvílemi horkou půdu pod nohama. Tyto nepříjemnosti ovšem nezpůsoboval letní žár, nýbrž skupina bojovně naladěných žen, která byla známému politikovi neustále v patách a vyrazila za ním z domovské ostrovní země až do střední Evropy. Dámy, označované jako sufražetky, se nezdráhaly proniknout ani do aktuálního místa ubytování téměř padesátiletého ministra. V uvedeném hotelu stojícím na Goethovo náměstí vyškrtly radikální protivnice státníkovo jméno ze soupisu hostů. Když se jej dočkaly na ulici, spustily křik v anglickém jazyce, požadujíce volební právo pro ženy. Nezdržely se však ani urážlivých výrazů. Z obavy o bezpečí prominentní osoby se dokonce řešila policejní ochrana ministra, aby nadále nedocházelo k podobnému skandálnímu obtěžování. Následující gesto výtržnic se rozhodně jevilo o poznání mírnější, když zaslaly dotyčnému květiny opatřené stuhou s nápisem: Votes for women! Novinový tisk v tom trochu s nadsázkou spatřoval vliv samotného lázeňského místa, jehož půvabu se podvolily i jindy nesmiřitelné bojovnice.
Hotel Hvězda v první čtvrtině 20. století, místo ubytování obou britských politiků.
Přestože Lloyd George již dříve tvrdil, že podpoří požadavek hlasovacího práva žen, sufražetkám se jeho působení v tomto směru nezdálo adekvátní, proto se stal častým cílem jejich útoků. Ve Spojeném království frustrované ženy opakovaně narušovaly veřejné projevy státníka. Pozornost posluchačů se snažily strhnout i rozbíjením oken kladivy či žhářskými útoky. Jejich výhrůžky nebylo radno podceňovat. Intenzivní nátlak měl různou podobu. Sufražetky například přepadly ministra jedoucího v automobilu či způsobily explozi jeho domu.
Protestující sufražetky v ulicích Londýna.
Zdroj: https://commons.wikimedia.org/wiki/File:Suffragettes,_London_LCCN2014680110.jpg#/media/File:Suffragettes,_London_LCCN2014680110.tif
Během pobytu britských politiků zůstaly Mariánské Lázně větších násilných incidentů naštěstí ušetřeny. Jak už bylo řečeno, kromě Lloyda George sem dorazil i Rufus Daniel Isaacs – necelé čtyři měsíce po ztroskotání Titanicu, na jehož vyšetřování se také podílel. Mimochodem jména obou významných osob se roku 1913 objevila i v kontextu aféry s nákupem akcií společnosti Marconi, jež poněkud uškodila jejich reputaci. Zanedlouho ovšem přišly mnohem dramatičtější události první světové války, kdy se naše země a Velká Británie ocitly na opačných stranách globálního konfliktu. Rok 1918 poté přinesl nejen uzavření příměří, ale i výrazný progres pro britské ženy žádající volební právo, v němž ještě o deset let později nakonec dosáhly vytouženého zrovnoprávnění s muži.
Bojovnice za práva žen při demonstraci v létě 1911.
Zdroj: https://commons.wikimedia.org/wiki/File:Suffragette_Procession,_1911._(22923470965).jpg#/media/File:Suffragette_Procession,_1911._(22923470965).jpg
Publikováno: Zpravodaj města Mariánské Lázně, 08/2026, str. 13.