Borovice Heldreichova
(Pinus heldreichii)

Přirozeně roste na balkánském poloostrově, v Bulharsku, Itálii a Turecku, ale těžiště jejího výskytu je především v Albánii, kde dorůstá výšky až 20(–35) m. V Česku je pěstována od roku 1888. Je výrazně vázána na vápencové podloží a nesnáší kyselé půdy. V České republice je vyhledávanou okrasnou dřevinou, přestože se v některých lokalitách (na kyselých půdách) obtížně pěstuje. V Mariánských Lázních byl nalezen jediný strom v Krátké ulici v Hamrníkách.

Borka: v mládí hladká, šedozelená, později popelavá, odlupuje se a zanechává žluté skvrny, nebo se láme na velké pláty.

Jehlice: ve svazku po dvou, tuhé, leskle zelené, dlouhé 4–9(–11) cm, nahloučené štětkovitě na konci větviček.

Šišky: vejčité, v přeslenech po 2–4 na krátkých stopkách, 6–10 cm dlouhé, 4–6 cm široké, nezralé tmavě fialové, zralé světle hnědé. Vnější část šupin pod štítkem světle hnědá (na rozdíl od borovice černé), štítek jehlancovitě zdvižený, s pupkem špičatým, ke spodině šišky zahnutým.