Pichlavá krása Mariánských Lázní

Jak používat informace na stránkách

Vybíral jsem pro vás stromy rostoucí v katastru města Mariánské Lázně, tedy především v Mariánských Lázních samotných, k němu přiléhajících částech Hamrníky a Úšovice a také stromy na Kladské a v okolí. Až si v posledním odstavci u každého druhu stromu přečtete o výskytu jednotlivých druhů v „Mariánských Lázních“, tak vězte, že je tím míněna celá výše vytýčená oblast.

Některé druhy jsou tak časté (smrk ztepilý, s. pichlavý, s. omorika, borovice lesní, b. černá, zerav západní a další), že nedávalo smysl zaměřovat všechny a upozorňovat vás na ně. Takže jsem u běžných druhů vybral jen některé jedince – přednost dostaly zejména vzrostlé a nápadné stromy, pochopitelně ty plodící, aby vaše výpravy za šiškami byly úspěšné. Některé druhy se mezi sebou kříží, tito kříženci se vysazují a kříží se dále, zejména u borovic. Tyto křížence jsem do knížky nezařadil, výjimkami je jeden přirozený kříženec našich původních druhů borovic.

Upozornění: některé druhy jehličnanů, zejména zeravy a cypřišky, se pěstují v mnoha barevných kultivarech, takže popisy barev jehlic nebo lístků nemusí vždy přesně odpovídat. V tom případě je třeba se zaměřit na popis borky a šištic a porovnat s fotografiemi.

Všechny představované druhy jsou řazeny abecedně. U každého druhu je uvedena jeho domovina, vzrůst v domovině, od kdy je v Česku pěstován a základní popis týkající se kůry (borky), jehlic a pochopitelně i šišek. Dále jsou připsány poznámky, které jsou pro daný strom důležité nebo zajímavé. Abyste se lépe ve všem orientovali, jsou texty doplněny fotografiemi stromů, šišek a QR kódem, po jehož načtení se vám v mapě zobrazí vybraní jedinci daného druhu s popisem umístění a souřadnicemi.

Výška stromu, délka jehlic a rozměry šišek jsou uváděny v rozmezí mezi nejčastějšími hodnotami, hraniční a méně časté rozměry jsou uvedeny v závorkách.

Zde je také třeba vysvětlit dvě zkratky ve vědeckých jménech stromů. První z nich je subsp. z latinského subspecies, česky poddruh. Pokud se u některého druhu liší populace například velikostí či tvarem šišek nebo jsou populace výrazně geograficky ohraničeny (ostrov, pohoří apod.), tak se druh může dále dělit na dva či více poddruhů. Jako příklad může posloužit borovice zobanitá, která tvoří dva poddruhy: borovice zobanitá pravá roste v Pyrenejích, západních Alpách a západním Švýcarsku a borovice (zobanitá) blatka se vyskytuje v prostoru podél severního úpatí Alp a dále na sever od masívu Alp, s těžištěm v jihozápadních a jižních Čechách. Druhou zkratkou je nothosubsp., z latinského nothosubspecies. Ta označuje křížence dvou druhů, z nichž alespoň jeden je rozdělen na více poddruhů. Takže kříženec borovice kleče s borovicí zobanitou pravou se nazývá borovice vystoupavá pravá (Pinus × ascendens nothosubsp. ascendens) a kříženec borovice kleče a borovicí blatkou se nazývá borovice vystoupavá Skalického (Pinus × ascendens nothosubsp. skalickyi). Symbol „ד ve vědeckém jménu označuje křížence.

Libor Dvořák