Jaksch von Wartenhost:
Rodinné statky
Hospodářský dvůr v Hracholuskách
Manský statek Lazsko patřil od středověku ke královskému hradu Karlštejn. Anton Jaksch koupil Lazsko v roce 1861. K hospodářskému dvoru tehdy patřilo přibližně 250 ha půdy a také rozestavěný zámek, který byl kvůli špatné statice způsobené zhroucením stropu stržen. Jaksch na jeho místě nechal postavit obytný dům, který v Lazsku stojí dodnes. Poté co se Antonu Jakschovi podařilo u Stříbra získat alodiální statky Dolany a Hracholusky, prodal Lazsko v roce 1871 jinému majiteli.
Alodiální statky Dolany a Hracholusky nedaleko západočeského města Stříbra zakoupil Anton Jaksch v roce 1868. Na rozdíl od manství Lazsko, k němuž se nadále vázaly formální povinnosti vůči koruně, mohl on i jeho potomci tímto majetkem volně disponovat. Po smrti Antona Jaksche statky společně převzali jeho synové August a Rudolf, který je roku 1899 získal do výlučného vlastnictví. Statky, k nimž patřilo více než 360 ha půdy, nebyly obhospodařovány ve vlastní režii, nýbrž pronajímány. Na základě československé pozemkové reformy byl Rudolf Jaksch v roce 1927 donucen statek v Dolanech prodat. Počátkem 60. let pak celá vesnice ležící v údolí řeky Mže zmizela pod hladinou přehrady Hracholusky.
Starý zámek v Hracholuskách
Od roku 1682 stojí v Hracholuskách kaple svatého Diviše, která je památkou na tehdejší majitele deskového statku Hracholusky, pány z Říčan. Zároveň však připomíná také rodinu Jakschů z Wartenhorstu, která Hracholusky vlastnila od roku 1868. Anton Jaksch v kapli nechal roku 1883 vybudovat hrobku, kde mnozí členové jeho rodiny nalezli místo posledního odpočinku. Předtím, než roku 1872 koupil zámek v Luhově, nechal statek v Hracholuskách rozšířit o prostorný obytný dům. Zde žil Rudolf Jaksch se svou rodinou až do 40. let 20. století. Spolu se sousedním zámkem z 18. století byl dům později využíván jako podnikový rekreační objekt a následně chátral. Zbytky obou staveb byly strženy v nedávné době.
Zámek v Luhově
Sňatkem hraběte Bořka Dohalského z Dohalic s dědičkou majetku pánů Steinbachů z Kranigsteinu v okolí Stříbra byl roku 1779 položen základ panství Luhov-Líšťany, k němuž náležely také statky Dolany, Hracholusky a Třebobuz. Manželé si za své venkovské sídlo zvolili zámek v Luhově, který nechali za tímto účelem upravit a přestavit v klasicistním stylu. Po roce 1852 se panství opět rozpadlo na více částí. Anton Jaksch získal nejdříve statky Hracholusky a Dolany, k nimž roku 1872 přikoupil ještě Luhov a Třebobuz. Luhov později předal svému nejstaršímu synovi Friedrichovi, po jehož smrti v roce 1908 statek zdědil bratr Rudolf. Po skončení druhé světové války byla rodina Jakschových vyvlastněna a zámek v majetku státních statků chátral. Od roku 1996 jej vlastní rodina Němcových, která zámek postupně rekonstruuje a od roku 2006 zpřístupňuje veřejnosti.
Pohled do interiéru zámku v Luhově, počátek 20. století
Šlechtické sídlo v Třebobuzi je poprvé zmiňováno roku 1543. Ačkoli byla původní tvrz po připojení k panství Luhov-Líšťany přebudována na sýpku, v 19. století byla Třebobuz opět uváděna jako rytířský statek. Anton Jaksch jej koncem 70. let 19. století předal svému druhému nejstaršímu synovi Zdenkovi, který zemřel roku 1914 na zámku v Luhově. Statek s přibližně 165 ha půdy pak zdědil jeho bratr Rudolf. Z někdejšího hospodářského dvora v Třebobuzi se do dnešních dnů dochovaly jen zbytky obvodových zdí.