Theodor Krüttner a počátky lázeňské hudby
Oslavy 50. výročí Mariánských Lázní roku 1868
Roku 1818 byly Mariánské Lázně prohlášeny veřejnými lázněmi. Z malé osady uprostřed klášterních lesů se během několika málo desetiletí stalo světoznámé lázeňské město. Úspěšný rozvoj města poskytl důvod k velkolepým oslavám 50. jubilea v srpnu roku 1868.
U této příležitosti kapelník mariánskolázeňského orchestru Theodor Krüttner zkomponoval a uvedl slavnostní pochod „Marienbader Fest-Marsch zur Feier des 50jährigen Jubiläums“.
Skladbu původně určenou pro lázeňský orchestr Krüttner upravil také pro klavír. Klavírní verze Jubilejního pochodu byla, jako jedno z mála Krüttnerových děl, vydána tiskem u E. A. Goetze v Mariánských Lázních. Jediný známý exemplář uložený v městském muzeu není bohužel kompletní. Zvukový záznam proto postrádá prostřední repetici. Rukopisná partitura orchestrální verze díla je rovněž uložena v muzeu.
Mariánské Lázně v srpnu roku 1868 měly kromě svého 50. výročí ještě jeden důvod k oslavám. Dne 8. srpna byl zahájen provoz nového divadla. Slavnostní program uvedl lázeňský orchestr pod vedením Theodora Krüttnera předehrou Leonore III z díla Ludwiga van Beethovena.
Začátky lázeňského orchestru
V 19. století hudba doprovázela prakticky všechny významné události ve městě, ať se již jednalo o příjezd vzácných hostů, císařovy narozeniny, oslavy nejrůznějších výročí anebo o žehnání spolkových praporů. U žádné z těchto příležitostí nechyběla vystoupení lázeňského orchestru, k němuž později přibyly také pěvecké spolky a další hudební tělesa. První kapely vyhrávaly u Křížového pramene ve vlastní režii bez jakéhokoliv úředního povolení. Hrály pod širým nebem a jeden z hudebníků obcházel posluchače, od nichž vybíral odměnu za hudební produkci. První povolení k sestavení lázeňského orchestru získal od opata Karla Kašpara Reitenbergera Josef Schurwonn z Mnichova u Mariánských Lázní. Jeho osmičlenná kapela vyhrávala od roku 1821 u Křížového pramene dvakrát denně, ráno a večer. Roku 1847 na tomto místě vznikl první hudební pavilon, který v 70. letech 19. století nahradila novější železná konstrukce.
Lázeňský orchestr pod vedením Theodora Krüttnera
Ve 40. letech 19. století mariánskolázeňští hudebníci nehrávali již jen u Křížového pramene, ale také u Lesního pramene a v kavárně Bellevue (dnes Anglická 281/1). Kapela hrála také na plesech, při divadelních představeních a církevních slavnostech. Hudebníci přesto neměli pevný plat a živobytí si zajišťovali sbírkami mezi lázeňskými hosty. V roce 1844 vystřídal ve vedení orchestru Josefa Schurwonna jeho synovec Theodor Krüttner. Za jeho působení se orchestr rozrostl a na základě hudební taxy, zavedené roku 1858, hudebníci získali také stabilní příjem.
Theodor Krüttner
Theodor Krüttner (*16. 2. 1814 – † 11. 5. 1893) byl ředitelem a dirigentem lázeňského orchestru v letech 1844–1881. Pocházel z Mnichova u Mariánských Lázní, kde se narodil jako nejstarší syn obuvníka a hudebníka Vinzenze Krüttnera a Theresie rozené Schurwonn. Od svého otce dostal základy hudebního vzdělání. Hrál na housle, na klavír a na varhany a již ve 14 letech komponoval své první skladby. Jeho otec si přesto přál, aby se Theodor stal učitelem, a zajistil si tak do budoucna společenské postavení a stabilní plat. V roce 1836 Krüttner získal místo učitele hudby v Mariánských Lázních. Tehdy začal vypomáhat v Schurwonnově kapele a zřejmě již o rok později byl angažován jako její stálý člen. Po smrti kapelníka Schurwonna byl pověřen vedením orchestru. Prakticky to znamenalo, že v orchestru hrál, dirigoval jej a zároveň pro těleso zajišťoval i provozní a ekonomické záležitosti. Za jeho téměř čtyřicetiletého působení se podařilo vytvořit symfonické těleso, jehož úroveň bylo možné srovnávat se sezónními kapelami v proslulých evropských lázních.
Aby si Krüttner udržel kvalitní hráče, podnikal koncem 60. letech 19. století s mariánskolázeňským orchestrem zimní turné po Švýcarsku. Jak zmiňují dobové noviny, Krüttnerův orchestr byl zárukou kvality.
Z Krüttnerova manželství s Josefou Saizovou, dcerou z mnichovské měšťanské rodiny, vzešlo osm dětí. Na základě vlastních zkušeností otec žádnému z dětí nedovolil živit se pouze hudbou. Hudebníci tehdy ve stáří nedostávali žádnou podporu, a tak platilo rčení „Alter Musiker, alter Bettler“, neboli „Starý hudebník je starý žebrák.“ Hudební talent se ovšem z rodiny nevytratil. Krüttnerův syn Johann, který se stejně jako jeho otec stal učitelem, úspěšně působil v Chebu jako dirigent pěveckého spolku „Sängerbund“ a kostelního sboru.
Zapomenutý hudební velikán
Ve čtvrtek 11. května 2023 je tomu přesně 130 let od úmrtí Theodora Krüttnera, který zemřel roku 1893 ve věku 79 let. Jeho pohřbu v rodném Mnichově se zúčastnilo velké množství lidí, mariánskolázeňští radní v čele se starostou Augustem Herzigem, členové karlovarského orchestru, delegace střeleckých a veteránských spolků a mnoho dalších hudebníků z celého okolí. Nechyběl ani mariánskolázeňský orchestr s dirigentem Michaelem Zimmermannem, který se se svým zasloužilým kapelníkem rozloučil smutečními pochody a Krüttnerovou skladbou Ave Maria.
O deset let později uspořádal mnichovský pěvecký spolek sbírku pro zbudování Krüttnerova pomníku. Slavnostní odhalení pomníku před mnichovskou farou proběhlo 6. září 1903 u příležitosti oslav pětadvacetileté existence mnichovského pěveckého spolku. Slavnosti se opět zúčastnili mariánskolázeňští radní, okresní hejtman, mariánskolázeňský orchestr a téměř dvě desítky hudebních spolků. O slavnosti informovaly nejen regionální, ale i vídeňské a pražské noviny.
O významu Krüttnerova působení a hudebního díla svědčí nejen mnichovský pomník, ale i četná uznání ze strany tehdejších skladatelů a hudebních znalců. Spisovatel Eduard Feodor Kastner vyzdvihl Krüttnerův talent na stránkách vídeňských novin „Deutsche Kunst- & Musik-Zeitung“ roku 1886. V rozsáhlém článku zdůrazňuje, že pokud by se Krüttnerovi, který pocházel z prostých poměrů, bývalo dostalo kvalitního hudebního vzdělání, mohl dosáhnout úrovně a proslulosti světových hudebních skladatelů.
Ve spojitosti s osobou kapelníka Theodora Krüttnera je často zmiňováno jeho setkání s Richardem Wagnerem v Mariánských Lázních a jejich následná korespondence. Richard Wagner se měl údajně pochvalně vyjádřit o Krüttnerových skladbách, které mu byly předloženy k posouzení.
Přestože Theodor Krüttner zkomponoval velké množství skladeb, v dnešní době je jich známo jen velmi málo. Důvodem je skutečnost, že většina jeho skladeb nebyla vydána tiskem. Krüttnerovo dílo zahrnovalo různé koncertní předehry, drobné skladby pro orchestr, pochody, písně a také duchovní díla jako litanie a mešní oratoria.
Krüttnerův kvapík, jehož rukopis se dochoval v Bádenské zemské knihovně v Karlsruhe:
Krüttnerův pomník v Mnichově
V roce 2012 byl v Mnichově obnoven Krüttnerův pomník, který je spolu s kostelem a přilehlým hřbitovem svědkem pohnuté historie někdejšího města a regionu.
